A God with a difficult (!) name
& the translators in embarrassment
as depicted at the "feta case" /
Ο Θεός με το δύσκολο (!) όνομα
& οι μεταφραστές σε αμηχανία
όπως απεικονίζεται στην "υπόθεση της φέτας"
ES:
En la Biblia se encuentra la primera referencia a una denominación de origen, al narrar la construcción del templo de Jerusalén, prometido por el rey David a Yahveh, para la que Jiram, rey de Tiro y Sidón, taló cedros del Líbano por encargo de Salomón, cuyo palacio se edificó después con tal profusión de esos cedros que se le conocía como la Casa «Bosque del Líbano», pues disponía de cuatro filas de columnas de la preciada madera, de la que también se hallaba recubierto el vestíbulo del trono, «donde administraba justicia, el Vestíbulo del Juicio».
EL:
Η πρώτη αναφορά σε ονομασία προελεύσεως απαντάται στη Βίβλο, στην αφήγηση της κατασκευής του ναού της Ιερουσαλήμ, τον οποίο υποσχέθηκε ο Βασιλιάς Δαβίδ στον Ιεχωβά [en: Jehovah] και για τον οποίο ο Χιράμ, Βασιλιάς της Τύρου και της Σιδώνας, έκοψε κέδρους του Λιβάνου, κατ’ εντολή του Σολομώντα, στου οποίου το ανάκτορο χρησιμοποιήθηκε στη συνέχεια τόση ποσότητα τέτοιων κέδρων ώστε ήταν γνωστό ως οίκος του «Δρυμού του Λιβάνου», δεδομένου ότι στηριζόταν σε τέσσερις σειρές στύλων από το πολύτιμο αυτό ξύλο, με το οποίο ήταν επενδεδυμένη και η στοά των θρόνων, «εκεί όπου εδίκαζεν ο βασιλεύς, δηλαδή των δικαστηρίων».
EN:
The first reference to a designation of origin can be found in the Bible where it describes the construction of the temple of Jerusalem, promised to Yahveh [en. usually Yahweh] by King David. For that purpose, Hiram, King of Tyre and Sidon, cut down cedars from Lebanon at the request of Solomon, whose palace was later built using so many of those cedars that it was known as the House of the Forest of Lebanon because it had four rows of columns made from the prized wood. The same wood was used to panel the throne room, ‘where he administered justice, the Hall of Judgment’.
CS:
První odkaz na označení původu se nachází v Bibli v příběhu o stavění Jeruzalemského chrámu, který slíbil Bohu [en: God] král David a pro který Chíram, král Týrský a Sidonský, pokácel libanonské cedry na žádost Šalamouna, jehož palác byl poté postaven následně z takového množství uvedených cedrů, že byl znám pod názvem „dům lesu Libanonského“. Byl totiž postaven na čtyřech sloupových řadách tohoto vzácného dřeva, kterým byl také pokryt trůnní sál, „kde vykonával spravedlnost, tedy soudní síň“.
DA:
I Bibelen findes den første henvisning til en oprindelsesbetegnelse i beretningen om opførelsen af templet i Jerusalem, som kong David havde lovet Jahve, og hvortil Jiram, konge over Sidon og Tyrus, fældede cedertræer på befaling fra Salomon, hvis palads derefter blev opført med en sådan mængde af disse cedertræer, at det blev kendt som »skoven fra Libanons hus«, for det havde fire rækker af søjler af den højt værdsatte træsort, der ligeledes udgjorde loftet over tronsalen, »hvor han sad til doms i domssalen«.
DE:
Der erste Hinweis auf eine Ursprungsbezeichnung findet sich in der Bibel, und zwar in der Schilderung der Errichtung des Tempels von Jerusalem, den König David dem Herrn [en: Lord] versprochen hatte und für den Hiram, der König von Tyrus und Sidon, Zedern im Libanon im Auftrag von Salomon fällen ließ, dessen Palast sodann mit einer solchen Menge dieser Zedern erbaut wurde, dass er unter dem Namen „Libanonwaldhaus“ bekannt war. Er errichtete sodann vier Reihen von Säulen aus dem wertvollen Holz, mit dem er auch die Thronhalle austäfeln ließ, „die Gerichtshalle, um darin Recht zu sprechen“.
ET:
Esimene viide päritolunimetusele esineb Piiblis, kus jutustatakse, kuidas ehitati Jeruusalemma templit, mille kuningas Taavet oli tõotanud Jahvele ja mille ehituseks Tüürose ja Siidoni kuningas Hiiram raius Liibanoni seedreid Saalomoni käsul, kelle palee ehitati pärast rikkalikult nendest seedritest ja oli tuntud Liibanonimetsakojana, sest selles oli neli rida sambaid sellest hinnatud puidust, millega oli kaetud ka troonisaal, „kus ta kohut mõistis, kohtusaal […]”.
FR:
La première référence à une appellation d’origine se trouve dans la Bible, dans le récit de la construction du temple de Jérusalem, promis à Yahvé par le roi David, pour laquelle Hiram, roi de Tyr et de Sidon, a coupé des cèdres du Liban à la demande de Salomon, dont le palais a été édifié par la suite avec une telle profusion desdits cèdres qu’il était connu sous le nom de «maison de la Forêt du Liban». En effet, il était construit sur quatre rangées de colonnes de ce bois précieux, dont la salle du trône, «où il rendait la justice, la salle du jugement», était également recouverte.
IT:
Già nella Bibbia troviamo un primo riferimento ad una denominazione di origine, quando si narra della costruzione del tempio di Gerusalemme, promesso dal re Davide a Yahvé, progetto per il quale Jiram, re di Tiro e Sidone, abbatté una quantità di cedri del Libano su richiesta di Salomone, il cui palazzo fu poi edificato con tanto di quel legname di cedro, da diventare noto come la «Foresta del Libano», poiché aveva quattro file di colonne di questo pregiato legno; Salomone aveva altresì rivestito di cedro il vestibolo del trono «ove rendeva giustizia, cioè il Vestibolo della Giustizia».
LV:
Pirmā norāde uz cilmes vietas nosaukumu atrodama Bībelē esošajā aprakstā par ķēniņa Dāvida [tam] Kungam [en: Lord] apsolītā Jeruzalemes tempļa būvniecību, kura būvniecībai Tiras un Sidonas ķēniņš Hīrāms nocirta Libanona [Libānas] ciedrus, kā to bija lūdzis Salamans [Zālamans], kurš savam namam izmantoja tādu lērumu šo ciedru, ka tas kļuva pazīstams kā “Libanona [Libānas] meža” nams. Tas tika būvēts uz četrām rindām šā dižkoka stabu, ar tiem izklājot arī troņa telpas “kurās [viņš vēlāk] noturēja tiesas sēdes [..] – tiesas telpas”.
LT:
Pirmoji užuomina apie kilmės vietos nuorodą yra Biblijoje, pasakojime apie Jeruzalės šventyklos statybą, kurią karalius Dovydas buvo pažadėjęs Jahvei ir kuriai Tiro ir Sidono karalius Hiramas Saliamono prašymu nukirto Libano kedrų, ir po to jo rūmai buvo pastatyti iš tokios gausybės minėtų kedrų, kad jie tapo žinomi kaip „Libano miško namas“. Šie rūmai buvo pastatyti ant keturių šio brangaus medžio kolonų eilių; juose taip pat buvo valdovo salė, kurioje jis „vykdė teisingumą“, t. y. teismo salė.
HU:
Az első eredetmegjelölésre történő utalás a Bibliában található: a jeruzsálemi templom megépítésének – amelyre Dávid király ígéretet tett Jahvének – elbeszélésében, amely megépülése érdekében Hirám, Tírus és Sídon királya Salamon megbízásából libanoni cédrusokat vágatott ki, és mivel az ő palotájának megépítéséhez olyan sokat használtak fel belőle „Libánon erdő házá”-nak is nevezték, tekintettel arra, hogy négy rend oszlopsor állt ebből az értékes fából, amelyből a trónterembe is jutott, „a hol ítélt, a törvényházban”.
NL:
De eerste verwijzing naar een oorsprongsbenaming bevindt zich in de Bijbel, in de vertelling over de bouw van de tempel van Jeruzalem, die koning David aan de Heer [en: Lord] had beloofd en waarvoor Chiram, koning van Tyrus en Sidon, op verzoek van Salomo ceders liet kappen op de Libanon. Het paleis van Salomo werd vervolgens met een dusdanige hoeveelheid van deze ceders gebouwd, dat het bekend werd onder de naam „Woud van de Libanon”. Hij plaatste vervolgens vier rijen cederhouten zuilen. De troonzaal, „waarin hij rechtsprak”, liet hij eveneens met cederhout lambriseren.
PL:
W Biblii znajduje się pierwsza wzmianka dotycząca nazwy pochodzenia, przy okazji opisu budowy obiecanej Jahwe przez Dawida świątyni w Jerozolimie, na budowę której na polecenie Salomona król Tyru i Sydonu, Hiram, ścinał cedry z Libanu. Salomon wzniósł następnie pałac, przy budowie którego użyto tak znacznej ilości tych cedrów, że nazwany on został „Domem Lasu Libanu”, ponieważ posiadał cztery rzędy kolumn z tego cenionego drewna. Drewnem tym została pokryta także sala tronowa, „w której sądził, sala sądowa”.
PT:
A primeira referência a uma denominação de origem surge na Bíblia, quando descreve a construção do templo de Jerusalém, que o rei David prometera a Javé; Salomão encarregou Hirão, rei de Tiro e de Sidón, de mandar cortar cedros do Líbano para edificar o palácio, construído com tal abundância desta madeira que ficou conhecido como «Casa da Floresta do Líbano», pois tinha quatro filas de colunas desta madeira, da qual também se achava revestida a sala do trono, «onde administrava a justiça, a Sala do Juízo».
SK:
Prvý odkaz na označenie pôvodu je v Biblii v správe o budovaní chrámu
v Jeruzaleme, ktorý kráľ Dávid prisľúbil Jahvovi a pre
ktorý Hiram, kráľ Týru a Sidónu, nechal na žiadosť Šalamúna
narezať cédrové drevo z Libanonu, z ktorého bol palác, známy pod
názvom „Libanonský lesný dom“, následne vybudovaný. Bol totiž
postavený na štyroch radoch stĺpov z tohto vzácneho dreva, ktorého
trónna sieň, „v ktorej súdil, teda súdna sieň“, bola tiež
obložená cédrovým drevom.
SL:
Prvo sklicevanje na označbo porekla najdemo v Bibliji v pripovedi o gradnji jeruzalemskega templja, ki ga je Jahveju obljubil kralj David in za katerega je tirski in sidonski kralj Hiram posekal libanonske cedre, kot je zahteval Salomon, čigar palača je bila nato zgrajena s toliko cedrami, da je bila znana pod imenom „hiša libanonskega gozda“. Zgrajena je bila namreč na štirih vrstah stebrov iz tega dragocenega lesa, s katerim je bila pokrita tudi dvorana s prestolom, „kjer je sodil, sodn[a] dvoran[a]“.
FI:
Raamatussa on ensimmäinen viittaus alkuperänimitykseen, kun siinä kerrotaan kuningas Daavidin jumalalle [en: god] lupaaman Jerusalemin temppelin rakentamisesta, sillä Tyyron ja Sidonin kuningas Hiiram kaatoi sitä varten Libanonin seetrejä Salomon pyynnöstä, ja Salomon palatsi, joka tunnettiin nimellä ”Libanoninmetsä-talo”, koska siinä oli neljä pylväsriviä tästä kallisarvoisesta puusta, josta myös valtaistuinsali, ”jossa hän jakoi oikeutta, oikeussali” oli katettu, rakennettiin näistä seetreistä.
SV:
I Bibeln återfinns den första hänvisningen till en ursprungsbeteckning, i berättelsen om byggandet av Jerusalems tempel, som konung David lovat Herren [en: Lord]. Hiram, konungen i Tyrus och Sidon, lät fälla Libanoncedrar på uppdrag av Salomon. Till Salomos eget hus, som byggdes därefter, användes så mycket ceder att det kallades Libanonskogshuset då det var försett med fyra rader pelare av cederträ och även tronförhuset, ”där han skulle skipa rätt”, var beklätt med cederträ från golv till tak.
No comments:
Post a Comment